Spolupráce města Žatec se Židovskou obcí
Využití obřadní síně na žateckém židovském hřbitově pro veřejnost, projekty o osudech Židů na Žatecku, připomínky tzv. Křišťálové noci nebo Letecký most Žatec – Ekron z roku 1948 byla témata jednání mezi vedením Žatce a zástupci Židovské obce Teplice minulý týden.
„Jsme rádi a vážíme si toho, že naše vzájemná spolupráce trvá desetiletí,“ připomněl předseda Židovské obce Teplice Michael Lichtenstein a poděkoval za dosavadní podporu města Žatec. Starosta Radim Laibl potvrdil další spolupráci, hlavně se zaměřením prezentace dějin židovského národa, jeho náboženství a kultury na mladou generaci.
K tomu by měla mimo jiné sloužit i Galerie U Radnice a Židovský hřbitov, jehož správcem je Spolek rodáků a přátel města Žatce. „Akcemi a projekty chceme právě mladé generaci připomínat nedávnou historii, ve školách se o židovství dnes už moc neučí," uvedl předseda spolku Petr Šimáček. Židovský hřbitov v Žatci se nachází ve východní části městského hřbitova při Pražské ulici. Založen byl roku 1869 a rozkládá se na celkové ploše 3200 m². Při setkání na žatecké radnici se hovořilo také o případném budoucím architektonickém sjednocení vstupních částí obou hřbitovů.
Málokdo v Žatci také ví, že ve městě jsou tři „Stolpersteine“, dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu. Tyto kostky jsou pokládány v celé Evropě a od roku 2008 se nacházejí i v chodnících v českých městech. V Žatci bude již čtvrtá kostka a bude věnována žateckému rodákovi, významnému českému hudebnímu skladateli s židovskými kořeny, Karlu Reinerovi. „Stolpersteine“ s jeho jménem bude na chodníku před jeho rodným domem na žateckém Chelčického náměstí.
Tři původní Stolpersteiny v Žatci připomínají od roku 2014 bývalé židovské majitele domů, kteří byli pronásledováni nacisty a v důsledku útlaku zemřeli. Jsou umístěny v dlažbě chodníků. V Masarykově ulici (naproti Galerii Sladovna) jsou věnovány Sophii Löblové a Heinrichovi Löblovi, ti byli v roce 1942 deportováni do Terezína a později do Polska, kde zahynuli. Třetí „kámen zmizelých“ připomíná Karla Kahna, který byl pronásledován nacisty a později spáchal sebevraždu. Kámen se nalézá v ulici Volyňských Čechů kousek nad poštou (protější roh). Projekt pamětních kamenů zmizelých vymyslel a patentoval německý výtvarník Gunter Demnig, který je také v Žatci osobně položil. (rod)
