Pohledy z Majáku: Zapomenuté ideály

Pro mnohé z nás je to už jen jméno z historie a mnoho se o něm a jeho názorech už neví. Což není jen škoda, ale dokonce, řekl bych, trestuhodná chyba.

První československý prezident byl státník. A to světového formátu. My Češi si to možná neuvědomujeme, ale ve světě měl obrovský respekt. Ono taky vydupat z ničeho novou zemi, prosadit myšlenku na obnovu české státnosti, přesvědčit o tom světové politiky, ukázat jim cestu, jak může a má vypadat střed Evropy po porážce Německa a Rakouska-Uherska, že to je důležité pro Evropu i svět – to vás, panečku, musí ti ostatní asi respektovat, ne?

T. G. M. byl ale hlavně pedagog, filozof (věnoval se celé řadě dalších humanitních oborů, jako je psychologie, sociologie, politologie) a zejména prostě a zdravě uvažující člověk. Zejména jeho filozofické dílo je důležité: Ze světové filozofie vznikla jeho životní filozofie – a na ní měl postavený celý život včetně své práce. Včetně vize dát českému národu svobodu, vlastní stát, ale také dlouhodobý smysl existence takového státu.

Z hlediska státnosti, kterou bychom si v těchto dnech měli připomínat (vedle lamentování na to, že datum 28. 10. připadlo na sobotu, takže jsme přišli o jeden volný den…), má obrovský význam jeden z Masarykových citátů: Státy se udržují ideály, z nichž se zrodily.

Jaké tedy byly ty ideály, díky nimž Československo vzniklo?

Bylo jich dost, ale uvedu jen pár, za nimiž je skryto mnoho dalších: Svoboda. Realismus. Demokracie. Humanita. Pracovitost.

Každý ideál se dá rozpracovat do podrobna a mnoha souvislostí. A také znevážit. Obávám se, že my, tedy současná generace, tyto ideály bereme jako samozřejmost. Neumíme úplně docenit jejich skutečný smysl. Nebo si je vůbec neuvědomujeme.

Jeden příklad za všechny: Humanita. Při čtení knih od T. G. M. nebo o T. G. M. se ten výraz opakuje velmi často. Ale víme, co si pod ním představit? Přikláním se k tomu, že jeho nejlepším synonymem je Láska. Láska se vším, co s ní souvisí a v nejširším slova smyslu: Tedy blízký vztah k druhým, pokora i sebedůvěra, respekt a tolerance.

A proč jsem zmínil právě Lásku? Protože kde je láska, tam není válka. Ať už tou válkou myslíme cokoliv – od zabíjení jiných lidí přes potírání jiných názorů až po sebeubližování.

Tomáš Garrigue Masaryk a mnoho dalších bojovali za vznik i rozvoj samostatného Československa. To vzniklo před 105 lety a dnešní Česko je jedním ze dvou následnických států (mimochodem – Slováky považoval Masaryk za Čechy, byť s trochu odlišnou řečí). To výročí by pro nás mělo být významné a důležité. Ne kvůli tomu, že se o tom mluví a píše, ale protože by to mělo být v nás.

A měli bychom se při tomto výročí (aspoň při něm, prosím) zamyslet. Co T. G. M. a ostatní budovali? Jak se nám tu žije? Co můžeme udělat, aby se nám tu pořád žilo stejně dobře, nebo ještě lépe? Máme spoustu práv – uvědomujeme si také své povinnosti, přesněji zodpovědnost? Vůči našim dětem a dalším generacím?

Tomáš Kassal