Pohledy z Majáku: Nečekaná setkání mezi letňákem a pivovarem
Bylo to až legrační: V pátek i sobotu jsem během Dočesné, kdy centrum Žatce zaplnily tisíce bavících se lidí, potkal několik dobrých známých, se kterými jsme se dlouho neviděli.
Když jsou ulice města prázdné až poloprázdné, tak se nepotkáme. Ale když je Žatec přeplněný, tak se vidíme!
V davu dalších lidí byl čase jen na pozdrav či pokynutí, úsměv, jen výjimečně pár krátkých vět. Ale stačilo aspoň to. Bylo to příjemné. Víme o sobě, že když se potkáme, pořád se vidíme rádi.
Právě v tom je jedno z velkých kouzel tradiční žatecké Dočesné: Že se potkávají lidé, kteří se třeba dlouho neviděli. Ale protože je to tradiční akce, jdou na ní a šance, že se setkají, roste. Navzdory davům tisíců dalších lidí.
Dočesná to je i oslava chmele, svátek piva, dobré nálady. Jasně, někdo bude používat i negativní výrazy, jako jarmark, sraz opilců, organizovaná výroba nepořádku atd. Jenže to všechno prostě patří k městským slavnostem a životu vůbec. Kdyby toho nebylo, nemáme se nač těšit ani co kritizovat na sociálních sítích. Božínku! Co bychom si bez toho počali?
Zpět k Dočesné: Je skvělé, že ji Žatec má. Navzdory všem komplikacím a potížím, které ji provází. Všechno, co za něco stojí, si vyžaduje nějakou oběť či námahu nebo toleranci. A Dočesná, to jsou velké problémy a omezení, ale hlavně velká zábava. Taková, která přiláká i ty, co celou akci předem kritizovali…
Ale navíc – při Dočesné můžete potkat i ty, které jste třeba celý rok neviděli. No, možná i tři roky, protože dvakrát se tradiční Dočesná ani konat nemohla. Takže pánové a dámy – zase za rok! Někde mezi letňákem a pivovarem…
Tomáš Kassal
