Výstavu fotografií o pěstounech zahájila herečka Anežka Rusevová

Čtvrteční vernisáž, které se jako host zúčastnila i herečka Anežka Rusevová, byla součástí Týdne pro pěstounskou péči.

Fotografie pro výstavu Cesta domů vytvořila lifestylová fotografka Klára Jiřík. „Jde o představení krátkých okamžiků, které prožívají pěstouni i děti v pěstounské péči, jež ale mohou všechny ovlivnit na celý život. Výstava bude tady k vidění do konce září, ale pak bychom rádi našli prostor, kde byla ke zhlédnutí i dále,“ řekla k výstavě Ivana Benešová z pořádajícího Sociálního centra pro rodinu Žatec. Zahájení výstavy, již tvoří i obrázky vytvořené dětmi, hudebně doprovodili studenti ZUŠ Žatec.

Speciálním hostem vernisáže, který uvedl celou výstavu, se stala herečka Anežka Rusevová, jež má za sebou desítky televizních a filmových rolí v českých i zahraničních snímcích, ale také divadelních rolí v Česku i Německu.
Se žateckými pěstouny a jejich malými svěřenci se na vernisáži nesetkala poprvé – už před časem s nimi strávila jednu víkendovou akci, kde poznala, jak pěstounské rodiny fungují. Některé děti tak v zahradě Restaurace U Orloje poznávala a bavila se s nimi. I díky dřívější zkušenosti neváhala a výstavu Sociálního centra pro rodinu osobně podpořila. „Před časem to pro mne byl obohacující víkend. Co dělají dámy pro děti, pro rodiny, to je velmi záslužné a jsem ráda, že to mohu podpořit,“ řekla Anežka Rusevová.

Herečka zdůraznila, že ji zaujal popis smyslu výstavy a důvod názvu: Děti v ČR potřebují více pěstounů. Někdy děti potřebují přečkat jen chvíli na cestě zpět domů, někdy je ta jejich cesta domů náročnější a někdy zcela v nedohlednu. Pro některé je tou cestou domů právě ta, která vede k pěstounům – proto jsme naši výstavu nazvali Cesta domů.

V krátkém rozhovoru pak herečka popsala svůj vztah (a obdiv) k pěstounům:

Máte nějaký osobní vztah k pěstounství?
Já sama zatím nemám děti, ale tohle mne zaujalo. Znám se s ředitelkou Dětské psychiatrické nemocnice v Lounech, kamarádíme se, takže i skrze ní se o tuto problematiku zajímám, dotýká se mne to. Když mne oslovili, zda bych nějak nepodpořila tuto akci, řekla jsem si, proč ne? Je to zajímavé.

Já si moc nedovedu představit, že bych na sebe vzal odpovědnost za jiné dítě. Proto má každý pěstoun můj hluboký obdiv.

Určitě. Já se upřímně přiznám, že nemohu říct, že bych uvažovala o pěstounství. Ale pro někoho to může být také cesta: Když nemůže mít své dítě, nebo naopak už má děti velké. Je hlavně zajímavé se dozvědět různé příběhy.

Jste na tom tedy stejně jako většina návštěvníků a diváků výstavy? Je to pro vás něco nového?

Je to pro mne nové. Určitě to člověku rozšíří obzory. Když jsem jela z toho víkendu, kde jsem byla s dětmi a pěstouny, byla jsem pak ponořená do různých myšlenek. Člověka se to určitě dotkne a někam ho to posune.

Tomáš Kassal