Nová výstava ukazuje, že Žatec míval svou pevnůstku v Krušných horách

Výstava je založená na málo známém příběhu z pěti let kolem roku 1640, kdy města Žatec, Kadaň a Chomutov společně nechala střežit průsmyk u Přísečnice v Krušných horách. „Šance byla zřízená v místě starodávné stezky, která postupovala ze Saska do Čech, Bohuslav Balbín místo nazývá českými Thermopylami. A skutečně, kdykoliv nějaká armáda v průběhu třicetileté války do Česka šla, tak využívala tento průsmyk,“ vysvětlil autor výstavy Milan Sýkora, archeolog z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

Důležitý průsmyk chtěla strážit podkrušnohorská města i habsburská monarchie kvůli častým vpádům nepřátel. Paradoxní ale je, že malé opevnění se nikdy nestalo místem skutečné bitvy, a dokonce ani nebylo ani nikdy dokončeno, posádka 25 lidí ani nedostávala pravidelný žold a nebyla pořádně vyzbrojena ani zásobována. Proč? „Města, která se zavázala k vybudování opevnění, pak měla úlevy na daních. A o tom jim šlo hlavně. Není divu, protože daňové zatížení měst v době války bylo obrovské, stejně jako škody a zadlužení,“ vysvětlil Milan Sýkora.

On sám vedl archeologický výzkum na Přísečnici, odkud také pochází podstatná část exponátů výstavy. „Další část exponátů je ze sbírek našeho muzea, chci upozornit na poklad ze stříbrných mincí, který byl uložen v Podměstí v průběhu třicetileté války někdy kolem roku 1639. Několika exponáty přispělo muzeum v Litoměřicích a regionální muzeum v Teplicích,“ popsal další část výstavy archeolog žateckého regionálního muzea Petr Holodňák.

Část výstavy se zabývá i zvlášť Žatce v době třicetileté války. Ta měla obrovský dopad na České království i celý kontinent. „Třicetiletá válka patřila k nejdelším válečným konfliktům v Evropě, měla dlouhodobé důsledky i na další vývoj v Evropě. Dokumentoval bych to několika čísly. V Čechách na konci třicetileté války ubylo celých 30 procent obyvatelstva. V Žatci to bylo ještě více, v roce 1618 měl asi 4200 obyvatel, v roce 1651 méně než polovinu, asi 2000. Ukazuje to ničivé účinky války, i když úbytek obyvatelstva byl nejen kvůli samotnému válečnému konfliktu. Podepsaly se na tom i různé nemoci a emigrace lidí, zejména z náboženských důvodů,“ vysvětlil Petr Holodňák.

Právě konkrétní příběh horského opevnění v kombinaci s dějinami města, obojí v evropských souvislostech, dělá z nové muzejní výstavy neobyčejný zážitek. Ten doplňují i ukázky dobových zbraní či výstroje stejně jako nálezy z Přísečnice nebo dobové plánky a kresby.

Celá výstava tak ukazuje malý výsek z dlouhé žatecké historie, ale úsek, který bývá často opomíjený. I to vlastně dokazuje, jak pestrými a různorodými dějinami se královské město Žatec může chlubit. Tomáš Kassal