Jiří Pazour vystupoval po celém světě, narozeninový koncert uspořádal v rodném Žatci

Gratulační koncert s názvem Můj život s klavírem plánoval Jiří Pazour původně už letos v lednu, kdy oslavil své 50. narozeniy. Kvůli koronavirovým omezením jej ale musel dvakrát odložit. I tak si ale úterní večer všichni zúčastnění užili. „Atmosféra večera pro mne byla úžasná,“ pochvaloval si Jiří Pazour.

V první části večera hrál publiku připravené klavírní improvizace na témata Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka, George Gershwina, Leonarda Bernsteina, ale také na filmové melodie Johna Williamse nebo na téma české lidové písně Ach synku, synku. Druhou část večera režírovali diváci, kteří na lístečky psali přání, co by měl umělec, který má za sebou koncerty po celém světě, zahrát. A tak zazněly improvizace na melodie od Beethovena, Mozarta či Dvořáka, ale také filmové a televizní skladby včetně Krkonošských pohádek či Cirkusu Humberto.

Na příjemné atmosféře se společně podíleli jak diváci v hledišti, tak klavírista na pódiu. „Cítil jsem velké souznění s publikem. Když toto na koncertech nastane, vždycky se mi dobře hraje a v improvizacích mi přicházejí hudební nápady, které bych jinak nedostal. Jsem moc rád, že došlo k tomuto propojení,“ pochvaloval si celý večer Jiří Pazour.

Právě pódium žateckého divadla pro něj bylo, vedle sálu zdejší umělecké školy, prvním, kde veřejně vystupoval už v mládí. Proto také do Žatce směroval svůj gratulační koncert. „Žatecký koncert pro mne nebyl jen jeden z mnoha koncertů v řadě. Chtěl jsem jej spojit s oslavou svých kulatin. Do Žatce jsem se velmi těšil, nejen na město, kde jsem se narodil a vyrůstal a na divadlo, kde jsem začínal svoji hudební cestu, ale především na setkání s přáteli, bývalými spolužáky a všemi milými lidmi,“ vyznal se po koncertě skladatel, pedagog a improvizátor Jiří Pazour.

Potvrdil také, že pokud to bude možné, rád v budoucnu v Žatci znovu vystoupí.
Tomáš Kassal