Jak měl klášter namále
Historička Milada Krausová z Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci připravila malou ochutnávku z materiálů k chystané výstavě „Krutá léta,“ kterou muzeum připravuje k 80. výročí ukončení druhé světové války. Při studiu materiálu se našla i dobová korespondence a články v tisku dokumentující plány z roku 1940 na zboření kláštera.
Žatecký „Hitler“, starosta Rudolf Dietl měl totiž s městem velikášské plány, obdobně jako Hitler např. s Berlínem nebo Linzem. Dietl proslul tím, že skládal starostenský slib v uniformě SS. Přátelil se také s K. Henleinem, který byl v Žatci za války i před ní velmi častým hostem. Kronika i tisk jsou plné Dietlových dlouhých propagandistických projevů. A právě v textu jednoho z nich k otevření školícího centra v budově Střelnice v prosinci 1940 představil i veřejnosti další plány na rozvoj města. Německo ještě vyhrávalo na všech frontách. A místní snili o zvelebení města ve všech oblastech. Počítali ostatně s tím, že válka rychle skončí, samozřejmě vítězně pro Německo.
Mezi plány na rozvoj Žatce jmenoval Dietl na prvním místě vznik nového náměstí. Mělo vzniknout na místě kapucínského kláštera a jeho zahrady. Obě náměstí měla pak spojovat tehdejší Schillerova ulice, dnes ulice Obránců míru. Na novém náměstí mělo být i sídlo úřadů – finančního, pracovního, ale i Landratu. Po diskuzích měl zůstat stát alespoň klášterní kostel. Kapucíni by možná i přivítali novou budovu, protože tehdy klášter nebyl v nejlepším stavu.
Nic se nakonec nebouralo a nové náměstí nevzniklo. Nevíme, jestli kvůli nesouhlasu památkářů, či prostě jen proto, že válka se vyvíjela jinak, než si Německo představovalo. Dnes zrekonstruovaný klášter měl však tehdy opravdu namále. (rmž)
