Žatec před sto lety: Srpen - Smůla doktora Siegla

Žatec před sto lety: Srpen - Smůla doktora Siegla
Jaké starosti a radosti měli obyvatelé Žatce v srpnu před sto lety? I v srpnu můžeme nahlédnout do dosti bohatého kaleidoskopu šťastných i nešťastných událostí.

Počátkem srpna rozhořčila Žatec podivná vražda oblíbeného nemocničního lékaře Antona Siegla, narozeného roku 1892 v Blšanech. 4. srpna byl zastřelen a oloupen na dovolené v Innsbrucku. Strýcem zavražděného byl známý žatecký mistr pekařský Emil Quoika. Dr. Siegl měl tu smůlu, že při putování po tyrolských horách narazil na patrně psychicky nemocného nezaměstnaného dvaadvacetiletého Wilhelma Preyera. Oba spolu nějakou dobu trávili společný čas. Protože jim nejel vlak, šli pěšky podél řeky z hor zpátky do města. Stříleli ze svých zbraní, údajně proto, aby slyšeli ozvěnu. Preyer pak uvedl, že náhle zatoužil uvidět krev a svého souputníka zabil zezadu dvěma ranami z revolveru. Následně ho okradl. Vyzvedl rovněž kufr oběti na nádraží. K usvědčení vraha pomohl i nález vstupenky do žateckého divadla v pytlíku tabáku.

Siegl paradoxně přežil první světovou válku, ve které byl velitelem sanitní služby. Přežil i dobu v italském zajetí. Osudnou se mu stala až poválečná dovolená v Tyrolích.

Jeho případ zajímal regionální tisk celý měsíc. A nebylo divu. Z článků vyplývá, že patrně nebyl pachatelovou první obětí. Navíc měl pachatel v době činu být ve vězení za krádež, ale zaplatil jinému muži, aby seděl za něj. Dr. Siegl měl neuvěřitelnou smůlu i po smrti. Noviny sice oznámily, že bude pohřben 16. 8., mrtvola zpět do Žatce kvůli administrativním průtahům po rozloučení v Innsbrucku ale nedorazila včas. Pohřeb proběhl až 22. 8. za účasti rodiny, zástupců města, spolků i lékařské obce. Sieglův vrah byl v září téhož roku odsouzen na doživotí.

Srpen byl tradičně i měsícem velkých setkání chmelařů. Jako první proběhl 15. srpna jejich 2. mezinárodní kongres. Došlo zde k incidentu kvůli používání češtiny, když se zahraniční delegát z Württemberska dožadoval, aby se v české sekci mluvilo německy. Čeští chmelaři na čas na protest opustili jednací sál.

U Zlatého lva zasedali 17. srpna členové Německé chmelařské dopravní společnosti. Všeobecné setkání chmelařů se sešlo stejný den na Střelnici, kam dorazilo kolem tisíce účastníků. Předsedal jim známý Josef Fischer. 

V polovině měsíce byl do města prodán první chmel z nové sklizně z oblasti Goldbach (Zlatého potoka). Hned po sklizni byly ceny vždy nižší než např. uprostřed zimy. I kvůli nákladům na skladování.

Tisk pilně rozebíral také zhroucení stropu ve sklepě novostavby skladu chmele v dnešní ulici Politických vězňů. Dělníci právě odstraňovali bednění, polír Černý uslyšel podezřelé praskání a stačil ostatní varovat, aby utekli. Česká chmelařská vývozní společnost s.r.o. v Praze (pův. firma Sonnenschein) zde přistavovala k již existujícímu skladu nový, který měl být pětipatrový. 25. srpna měla proběhnout kolaudace. Ale v tu dobu byla hotova jen tři patra. Nestavěly totiž známé žatecké stavební firmy specializované na podobné budovy. Majitelé si najali levnější pražskou firmu Nekvasil z Karlína.

Tisk i kronika řešily v srpnu také požadavek české správy, aby se v žateckém divadle hrála rovněž česká představení. Saazer Anzeiger jako tisk německé nacionální strany poukazoval na to, že město nic takového povolit nemůže. Odvolávalo se na kupní smlouvu. Když totiž město přebíralo divadlo od divadelního spolku, zavázalo se, že divadlo bude vždy a za všech okolností fungovat jen jako divadlo německé. Češi si však prosadili své a v září 1924 aféra pokračovala násilným otevřením divadla.

Dobře prosperovalo nové žatecké kino. V srpnu hrálo např. Zora mstitele, který byl ovšem tehdy mládeži nepřístupný.

Z kroniky víme i to, že konec srpna byl poznamenán nepěkným deštivým počasím. Vše se připravovalo na nový školní rok. Tisk otiskoval výzvy žateckých papírnictví, aby si rodiny opatřily pro své děti pomůcky včas. V Žatci bylo tehdy deset papírnictví. 25. srpna se objevila i výzva, aby německé rodiny posílaly děti jen do německých škol, aby jim nehrozil zánik. Nová republika byla pro velkou část místních Němců stále ještě problém.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D

Datum přidání:

Nejnovější zprávy