POHLAZENÍ PRO DUŠI: Podzimní čas

03. 11. 2021

Mám ráda všechna roční období. Podzim je pro mne kouzelný tím množstvím odstínů všech barev, které rezonují s mojí duší. Těch různobarevných listů stromů a keřů, měnící se příroda.

POHLAZENÍ PRO DUŠI: Podzimní čas

Po vyprahlém létě se zase často zazelená tráva a svou sytou zelení tomu dodává zase jiný ráz. Jakoby se příroda ještě chtěla vzchopit a ukázat, že síly má dost. Pak ale často přijde silný vítr a barevnou paletu listí si odfoukne jakoby nic. Aby zas svoji sílu ukázal on. A během pár dní se ta barevná krása náhle změní na holé větve, nafoukané hromady již hnědožlutého listí, teplota klesne k ranní nule a pro někoho ta kouzelná romantika zaleze hluboko někde do teplejšího kabátu a někdy vyleze až při dobrém teplém čaji, pleteném svetru či fleecové mikině a silných ponožkách.

Jsou to letité zkušenosti i našich předcházejících generací, že podzim bývá pro mnoho lidí tím jedním z nejdepresivnějších měsíců, kdy bývá „jiná“ psychika. Navíc si hned zkraje měsíce na Dušičky připomínáme naše blízké zemřelé. Pokud jejich ztráta ještě nepřebolela, přidá se i tento tísnivý pocit ztráty. Mnohdy samoty, opuštěnosti. Osoby, které byly blízké našemu srdci, a jejich životní pouť zde již skončila, v tento čas chybí nějak víc. Uvědomění si jejich prázdného místa po našem boku je silnější, mnohdy bolavější. Po našem boku. „Ale v našem srdci JSOU přeci stále! Jenom se teď na nějaký čas neuvidíme.“ Tyto dvě věty mohou trošičku napomoci našemu vnímání smutku a nostalgii postupně rozpustit.

Protože mám ráda také mnemotechnické pomůcky, neboť napomáhají si některé věci snadněji vybavovat, jednu jsem vytvořila i pro VĚDOMÉ hlídání si našich psychických procesů a našich reakcí. Protože když nám je na podzim ouvej, přepadnou nás chmury, mysli se v sychravém počasí ani moc podávat super výkony mnohdy nechce. Takže další mojí vychytávkou je, připomenout si – Jsem ČECHEM. Proč zrovna tohle? Protože jsem si do toho zakomponovala slova, která si mohu UVĚDOMIT a ohlídat si, zda se do těch splínů moc nenořím. Tedy uvědomit si, jak mi právě je. Jaké jsou moje Činy, Emoce, Chování, Eště Myšlenky. Zda něco moc nevybočuje od normálu a zda by nebylo VHODNĚJŠÍ to ZMĚNIT! Protože když jsme si tyto činy, emoce, myšlenky i chování sami vytvořili, byť třeba na základě toho, jak na nás působí listopadová atmosféra, tak bychom měli zase být těmi, kteří je přeci mohou změnit!

Ještě jedna rada by se mohla hodit. Pořádně teple se oblečte, nasaďte čepici, rukavice i šálu a vydejte se ven na procházku! Svoji pozornost zaměřte jenom na to, co je kolem Vás pěkného, co ve Vás probouzí hezké pocity. Hledejte, objevujte, kochejte se. I v listopadu se toho dá najít hodně!

Mnozí máme chytré telefony. Tak jděme na to chytře. Dejme si na každý den připomínku nebo lépe tři, že se máme lehce pozastavit, narovnat se, prodýchat se a UVĚDOMIT SI, že jsem ČECHeM! A že tu ještě jsem. S vděčností na svět kolem i uvnitř mne se navíc lehce pousměji a hned mi je veseleji!

Zuzka Nemčíková

Galerie k článku